I bike, you bike, we bike through the Holland

This article is about my observations about Holland I have recently visited. While I traveled through Netherlands I did not have much time to roam through the cities and cafés so I did not really get as much taste of local atmosphere as I did in Krakow. However I still made a few notes about Holland that I wanted to turn into this travelogue article.

V tomto článku shrnu pár postřehů z Holandska. Během mého cestování po Nizozemsku jsem neměla příliš času na poflakování se po městech nebo po kavárnách atd, takže nemám tolik postřehů jako z Krakowa. Přesto jsem si pár zajímavostí o Holandsku poznamenala, abych je později mohla rozepsat v cestopisný článek.

 

Very narrow and high houses are typical for Holland and especially Amsterdam. This type of buildings was built because of the expensive land. It was more favourable to buy smaller piece of land and build a higher house. In Amsterdam you can stick to this rule - the wider the house (de facto the more windows next to each other the house has) the richer was the owner because he was able to pay for a bigger piece of land. if you look closely you will notice that the houses are leaning to the front and there is a pole used for furniture moving. Observant visitor can also notice that some houses are are leaning to sides (such houses are sometimes called dancing houses) and it is because they are built on an unstable  bedrock that was reinforced with wooden logs.

Pro Nizozemsko a zejména Amsterdam jsou typické úzké vysoké domy. Tento typ se stavěl proto, že stavební parcely byly drahé a proto bylo výhodnější koupit menší pozemek a stavět do výšky. V Amsterdamu se pak můžete řídit pravidlem, že čím širší byly domy (de facto, čím více oken vedle sebe dům má), tím bohatší byl majitel domu, protože si mohl dovolit větší pozemek. Podíváte-li se pozorně, všimnete si, že domky jsou nakloněné dopředu a u střechy z domu čouhá jakási žerď - to se používá při stěhování. Pozorným návštěvníkům neunikne ani fakt, že domy jsou často nakloněné i do stran (někdy se jim říká tančící domy), protože jsou postaveny na nestabilním podloží, které bylo pod stavbami vyztuženo dřevěnými kůly.

At the beginning I was happy every time I have seen a pretty bike standing at a railing or in front of a photogenic house. By pretty I mean either a retro style bike, an elegant bike, a bike adorned with flowers (such were usually part of the decoration of some shops) or an old rusty bike, that is hazardous to ride on. All those bikes were so photogenic! But something is missing, right? The owners of these bikes, the bikers. And now the idyllic moment ends unless you are biking too. The pavements are full of standing bikes and the streets are full of bikers and cars. Holland is probably the only country where cars have to give right of way to bikers. Because lots of bikers are rather ruthless I was not surprised to hear about the hundreds of bikes that are found each year in the Amsterdam grachts. And the helmet? What is that?

Zpočátku mé srdce nadšeně zaplesalo pokaždé, když jsem u nějakého zábradlí nebo ještě lépe před fotogenickou stěnou viděla opřené pěkné kolo. Tím "pěkné" rozumějte buď retro styl, nějaké elegantní kolo, kolo ozdobené květinami (taková jsou často jako dekorační prvek zaparkovaná před nejrůznějšími obchody) nebo naprosto zrezlou šunku, která toho má jistě dost za sebou, de facto je jízda na takovém kole nejen hazard s vlastním zdravím, ale nejspíše i obecným ohrožením. Všechna ta kola jsou tak fotogenická! Ale něco nám tu chybí, že? Jejich majitelé, kolaři. A v tomto okamžiku nám idylka končí, pokud totiž sami nejedete na kole, máte docela smůlu. Chodníky bývají zavalené řadami kol a na silnici jezdí kola nebo auta. Holandsko je snad jedinou zemí, kde mají řidiči aut z kolařů vítr - kola totiž mají v dopravě před auty přednost a opravdu se to dodržuje. Vzhledem k bezohlednosti některých kolařů se pak člověk ani nediví tomu, když se dozví, kolik stovek kol je každoročně vyloveno například z Amsterdamských grachtů. A cyklistická helma? Neexistuje.

I have to complain a little that I did not see a lot of streetart in Holland. I am not saying that I miss toy tags everywhere but I do miss real streetart - graffiti, reliefs, installations. All streetart I have seen gave an official vibe, it was just not underground enough, not surprising, fun or amiable.

Musím si postesknout, že jsem v holandských městech nezaznamenala moc streetartu. Tím nechci říct, že mi chybí přihlouplé tapetování toy tagů, chyběl mi skutečný streetart, graffiti, plastiky a instalace různého druhu. Cokoliv, co se tvářilo streetartově ve mě budilo dojem, že jde o oficiální tvorbu, která byla udělaná na zakázku. Prostě to nepůsobilo tak undergroundově, překvapivě, vtipně či mile.

I would like to talk also about a bit basic topic but after all we all need to go there... I was surprised that it is not easy to find a public toilet if you don´t intend to visit cafés and pubs. They also made a business out of it and quite often request 1 euro! And it is not for some clean and nice smelling toilet. You will find some oldchool urinals on the streets that are for free but these are for men. They apparently forgot that even women have these kinds of needs but they at least did not forget to put the lady pictogram on signs forbidding the public urination.

Chtěla bych oslovit i trochu přízemní téma, ale jaksi - musíme tam všichni... Docela mě překvapilo, že s toaletami to není moc jednoduché, pokud nehodláte chodit po kavárnách a hospodách. Navíc v Holandsku z toho již mají celkem business a často za použití toalety požadují 1 euro! A to ani nejde o nějak vymydlenou a vyvoněnou toaletu. Na ulicích se však docela často setkáte s oldchoolovými pisoáry, které mohou muži využít zdarma. Na ženy se však evidentně zase nemyslí, ale myslí se na ně aspoň na zákazových cedulích, které jsou opodál pisoárů - zakazují totiž močit v postranních uličkách a je na nich jak panáček, tak i panenka v podřepu.

At the end I would like to mention something that surprised me. It might have been just a coincidence, but I have encountered several times that some shops are not taking payment via card or some types of card (eg. a particular company). It looks like this nation of tradesmen still trusts cash more that the transactions of imaginary numbers on bank accounts.

Závěrem jeden poznatek, který mě překvapil. Možná to byla jen náhoda, ale několikrát jsem se setkala s tím, že obchody neberou karty nebo určité typy karet (např. konkrétní společnost). Zdá se, že tento národ kupců asi stále více věří na hotovost než na pohyb de facto imaginárních částek mezi účty.

And one more tip at the end: if you want to read a bit more about Holland you can go back to your school years and read a book Letters from Holland (1932) written by Karel Čapek.

A jeden tip na závěr: pokud si chcete počíst o Holandsku více, pak se můžete navrátit do školních let a sáhnout po knize Obrázky z Holandska (1932) od Karla Čapka.