Septemper through InstaStories´ eye

September, the last month of "freedom" in the Czech Republic. With the end of this month cultural events and pubs are restricted once again because of Corona. I was actually surprised that they announced this in the week before elections. From my experience with Czech politics unpopular opinions are always announced after elections to keep the citizens in their naïvety, in their calmness wearing their rose coloured glasses. After elections they don´t care anymore (remember the US radar?) When thinking about this situation full of restrictions I feel like in some distopian tale. I wonder when this nonsense will end, under which circumstances and so on... So many good shops or bistros ended, because they just didn´t survive the first wave of lockdown during this spring. The "unlocking" came too late for them. And now we are at the beginning of the second wave of restrictions. I feel so sorry for them and try to buy locally as much as possible.

Září, poslední měsíc "svobody" v Česku. S koncem září se opět ocitáme na počátku omezení kulturních akcí a hospod, protože Korona. Abych byla upřímná, tak jsem se vlastně divila, že to vyhlásili týden před volbami, protože v Česku bývá zvykem nepopulární rozhodnutí oznamovat hned po volbách. To aby se občané udrželi v klidu, ve své naivitě a s růžovými brýlemi na nose. Pak už je rozhodnuto a je to každému jedno (vzpomínáme na kauzu amerického radaru?) Když tak přemýšlím nad touto situací plnou všelijakých omezení, připadám si jako v nějakém distopickém příběhu. Uvažuji nad tím, kdy tento nesmysl skončí, za jakých okolností atd... Tolik fajn obchodů a bister prostě muselo zavřít, poněvadž nedali už ty první jarní omezení, protože rozvolnění pro ně přišlo příliš pozdě. A teď jsme na počátku druhé vlny omezování. Vážně s nimi soucítím a snažím se nakupovat co nejvíce u místních obchodníků.